vánoční recepty,obrázky

Vánoční zvyky

Lití olova

Nad plamenem se na kovové lopatce rozžhaví kousek olova až k bodu tání. Připraví se nádoba s vodou, kovový lavor nebo pod. a tekoucí olovo se do ní opatrně, ale naráz vlije. Vznikne tak odlitek velmi abstraktních tvarů. Přítomní se pak snaží rozpoznat, čemu (komu) je odlitek podobný. Podle tvaru se pak usuzuje, co koho čeká. Olovo má nízký bod tání a jde to snadno.

 

Krájení jablka

Po štědrovečerní večeři se nožem přepůlí jablko, ale kolmo na osu, napříč. Obě poloviny se všem ukáží a záleží na tom, jaký tvar má vnitřní část s jádry. Pokud vypadá jako pěti, nebo vícecípá hvězda, sejdou se všichni za rok ve zdraví. Pokud má tvar kříže, je čtyřcípá, pak někdo z přítomných těžce onemocní, nebo zemře. Tohoto zvyku se není třeba bát. Vybírejte zdravé, velké jablko. A nezapomeňte - od štědrovečerní večeře se nevstává!

 

Pouštění lodiček

Připraví se lavor s vodou a staré vánoční svíčky (viz dále). Rozpůlí se několik vlašských ořechů a do prázdných polovin jeho skořápek se nakapaným voskem upevní vždy po jednom úlomku vánoční svíčky. Lodičky se zapálenými svíčkami se nechají plout po vodě. Majitele lodičky, která vydrží nejdéle svítit a nepotopí se, čeká dlouhý a šťastný život. Jiné vysvětlení zaslala paní Hana Bělecká. Každý si udělá svou lodičku a pokud se lodička drží při kraji nádoby, její majitel se bude celý rok držet doma. Jestliže lodička pluje ke středu nádoby, vydá se do světa.
Vánoční svíčky jsou občas ještě vidět v drogeriích, nebo ve stáncích. Jsou asi 6 mm tlusté, šroubovicové, různé barvy. Používaly se a místy se ještě používají na vánoční stromeček. Poezie vánoc je s těmito svíčičkami úplně jiná, než s dnes běžnými elektrickými. Pozor, jsou ale nebezpečné, nebezpečí požáru je poměrně značné, zvláště pohybují-li se v blízkosti stromku děti bez dozoru. Je také třeba svíčky vhodně umístit, aby nemohly zapálit větev nad sebou. Svíčky se na stromek upevňují pérovou svorkou na větve. Na této svorce je malý držák svíčky a pod ním kroužek na odkapávající vosk.

 

Půst

Na Štědrý den se zachovává až do večera přísný půst. Dětem, které se nemohou dočkat se slibuje, že vydrží-li nejíst, uvidí zlaté prasátko.
Ke společné večeři se zasedá, když vyjde první hvězda.

 

Střevíc

Svobodné dívky házejí střevícem přes hlavu. Obrátí-li se patou ke dveřím, zůstanou doma. Obrátí-li se špičkou ke dveřím, provdají se a odejdou.

 

Šupiny

Pod talíře se štědrovečerní večeří se dává několik kapřích šupin, které mají přinést všem po celý rok dostatek peněz

U Štědrovečerní večeře

- chystá se o jeden talíř navíc, pro náhodného hosta
- pod talíř se sková zlatý penízek
- šupinky z kapra pro štěstí, a aby se nás držely penízky
- od slavnostní večeře se nesmí vstát, ani kdyby někdo bušil na dveře, protože ten, kdo vstane, do roka zemře

 

Posledni komentare
27.10.2008 14:40:07: moooc se těšíme na vánoce a máme rádi tuhle stránku a víte proč,??protože jsou tady VÁNOCEsmileysmiley...
27.10.2008 14:35:55: máme moooooc rádi vánoce smiley${1}smiley${1}smiley${1}

                                                

Čtyři neděle před Vánocemi začíná tzv. advent, tedy doba, kdy by si každý člověk měl uvědomit přicházející vánoční čas, měl by se zklidnit a v kruhu rodiny trávit pokud možno co nejvíce času. Každou neděli by se měla zapálit na adventním věnci jedna svíce, všichni by se měli sejít, povídat si, vzpomínat... Zkrátka připravovat se na svátky. Skutečnost však často bývá jiná, právě měsíc před Vánocemi bývá nejhektičtější.

Vánoční zvyky a tradice, které se dodržovaly a často ještě dodržují, vycházely mnohdy až z pohanských rituálů. Například nohy stolu se obtáčely řetězem, aby se rodina i v příštím roce udržela pohromadě a místo ubrusu se pokládala plachta k setí obilí, aby byla zajištěna úroda i na další rok. Tyto tradice v současné době nedodržuje (a to celkem pochopitelně) už téměř nikdo. Ale křesťanská tradice se projevuje zejména v pokrmech. Těch bývalo jednak sedm, stejně jako sedm milosrdenství, bolestí a radostí Panny Marie. Přímo typický a charakteristický štědrovečerní pokrm je ryba. A nemusí to být jen klasický kapr. Ryba totiž charakterizuje Ježíše Krista, v Řečtině jeho jméno zní jako Iesús Christos Theú Hyios Sótér (Ježíš Kristus, Boží syn, Spasitel). A první písmena tohoto označení dávají dohromady slovo Ichtys, což je řecky ryba.


Proč se Vánoce slaví?
Pro křesťany jde jednoznačně o oslavu narození Ježíše, pravého člověka a pravého Syna Božího, slaví tajemství vtělení.
Pohané mohou samozřejmě také oslavovat narození Ježíše, ale spíše Vánoce chápou jako svátky lásky a přátelství.

Kdy se Vánoce slaví?
Ačkoli je Ježíš jedna z nejznámějších historických postav, nikdo přesně neví, kdy se narodil. Došlo k tomu, že se na různých místech slavilo v jiný čas. Na křesťanském východě se s oslavou začalo 6.ledna, zatímco na křesťanském západě již 25.prosince.
Příchod božího syna se začal slavit již ve 4. století.

Kde se vzal Ježíšek?
Dříve naděloval dárky svatý Mikuláš. Ježíšek se objevil až v Německu v době reformního hnutí. Velkým propagátorem byl především Martin Luther (1483-1546). Ten měl odpor k oficiální papežské církvi a také papežskému Mikuláši a začal prosazovat nadělování dárků na štědrý den. Z počátku to nebylo jednoduché a Luther se setkal s nepochopením. Novému zvyku se začalo říkat Christkind (Ježíšek) a zvyk se později ujal. Těžko si na Ježíška zvykali protestanti i katolíci a celé 16. století bojoval o svou budoucnost. Nicméně se hojně rozšířil po téměř celé Evropě. Jen v protestantské Anglii roznášel dárky sv. Mikuláš, kterému říkají Santa Claus. V Nizozemí podobně roznášel Sinter Klaas. U nás se Ježíšek zabydlel až v 19.století. Navzdory všem úskalím, která musel Ježíšek překonat, aby mohl navštěvovat o 24. prosinci lidské příbytky a rozdávat dárky, patří dnes bezpochyby k nejoblíbenějším a nejznámějším evropským vánočním duchům.

Betlémská hvězda
Podle Bible se na nebi v době narození Ježíše objevila velká hvězda. Taková, jaká je vidět v každém betlému. Dnes už každý ví, že hvězda s chvostem není pravou hvězdou, ale kometou. Podle astronomů se však v době narození Krista žádná kometa na nebi neobjevila. Dokonce slavná Halleyova kometa prošla přísluním v roce 12 př. n. l. a pak znovu až r. 66 n. l. - objevila se tedy buď příliš brzo nebo příliš pozdě. Hvězda s chvostem se stala tradicí, až v 15. až 16. století díky proslulému italskému malíři. V roce 1304 maloval Giotto di Bondone fresku Klanění pro padovskou kapli Scrovegni. Inspiroval se vlastním pozorováním návratu Halleyovy komety a malba se tak stala vzorem pro mnoho dalších. Tím je vysvětlena hvězda s chvostem nad Betlémem, ale opravdová Betlémská popsaná v Bibli byla vysvětlena až německým astronomem Johannesem Keplerem. Ten 17. prosince 1603 pozoroval v Praze konjunkci (úhlové sblížení) planet Jupiteru a Saturnu a spočítal, že k takovému sblížení došlo v roce 7 před n.l. podle tohoto objevu se tedy Kristus narodil již před naším letopočtem. Tuto skutečnost se podařilo dokázat až v minulém století, kdy bylo zjištěno, že při tvorbě nového kalendáře podle narození Krista bylo uděláno několik chyb a tak je současný kalendář od správného data narození Krista posunutý. Betlémská hvězda, která přivedla tři mudrce do Betléma je tedy sblížení planet Jupiteru a Saturnu.
Zlaté prasátko
Zlaté prasátko se podle tradic zjevuje za odměnu o Štědrém večeru těm, kdo se po celý den až do východu první večerní hvězdy postí. tento zvyk patří k těm nejtajemnějším a dodnes není tato tradice zcela objasněna. Prase však bylo v předkřesťanských dobách symbolem slunce a o zimním slunovratu, na který připadají křesťanské Vánoce, se sluneční kotouč ujímá vlády a noci se pomalu zkracují. Protože půst o Štědrém dni se dříve nebral na lehkou váhu, pomáhaly prasátku hlídat děti i méně laskavé vánoční bytosti. Dohlížel na ně "svatý šprech", který by prý nezaváhal nezbedovi provrtat bříško, aby se přesvědčil na vlastní oči, že je skutečně prázdné.

Vánoční stromek
 

Zdobení stromků bylo ještě začátkem 16.století katolickou církví považováno za pohanský
zvyk a jako takové pronásledováno.Teprve koncem  16 století byl stromek vzat na milost.
Stále zelené větve jehličanů se měly stát symbolem věčného života pravověrných křesťanů.
Prní stromky byly prý věšeny za špičku od stropu.
Historie vánočních stromků u nás není dlouhá.První stromek se rozsvítil  v Praze roku 1812
ve vile ředitele Stavovského divadla Jana K.Liebicha.O třicet let později se již stromky
prodávaly zcela běžně,lidé je nazývají Kristovy strůmky.
V té době si rozvíjející se sklářství získalo nové a výzanmné pole působnosti ve výrobě vámočních ozdob.

Vánoční jmelí

Stále  zelená cizopasná  rostlina bývala považována za posvátnou již za dob kelstkých
druidů.Jmelí má mít kouzelné účinky například jako ochrana proti ohni a zábrana v
přístupu čarodějnictví a zlých duchů.Léčivé účinky jmelí uznává i moderní věda.
Jmelí obsahuje látky snižující krevní tlak a roztahují cévy,proto je surovinou k výrobě léčiv
proti arterioskleroze.
Podle legendy bylo jmelí kdysi stromem.Když byl z jeho dřeva  zhotoven Kristův kříž,
strom prý  hanbou seschl a změnil se v rostlinu.Ta má  Kristovo umučení vykoupit tak,že zahrne dobrem všechny,kdo pod ní projdou.Jmelí nosí jem tomu,kdo je jím obdarován.